Tento článek píšu na základě informací, které mám od kamaráda, který v Austrálii žije již druhým rokem. Napsat tento článek mě napadlo, když jsem s ním naposledy mluvil po skypu a on mi řekl, že už se tam cítí jako doma, což mě překvapilo vzhledem k tomu, jak krátkou dobu tam pobývá. Ale když jsem se nad tím zamyslel a dal jsem dohromady vše, co mi říkal, dalo mi to celkem smysl.
Mezi naší zemí a Austrálií je totiž propastný rozdíl. Není to jen o tom, že každá země leží na opačné polokouli, nebo že Austrálie je vlastně kontinent, i když nejmenší. Je to především poznatek, že Austrálie ( dále Au) je země, která vede pořadí zemí světa s největší prosperitou a blahobytem.
A proč tomu tak je?
Austrálie má vlastní zásoby ropy a uhlí, zlata a dalšího nerostného bohatství, dále má velké příjmy za poskytování víz a studia pro přistěhovalce a turisty, proto je to velmi bohatý stát. V Au se setkávají různé druhy kultur a celý stát se prezentuje jako velmi otevřený a liberální. Au je země, kde nic není pro nikoho problém.
Jak je známo v Au je většinu roku krásných 30 stupňů a pouze v zimě fouká vítr od oceánu a cca měsíc prší. V centrech měst, najdete obrovské parky, kde lidé grilují a relaxují. Nepoužívá se topení, ale velké náklady pohlcuje klimatizace. V noci je příjemných 18 stupňů.
Když jdete po ulici, cizí lidé se s vámi dají do řeči a všeobecně panuje spíše přátelská, optimistická pohoda, ať už jdete nakoupit, najíst se nebo si zasurfovat. Velice zajímavý mi přijde především fakt, který by u nás neměl šanci, tj. že když poštou přijde balík např. s televizí, dají vám ho před dveře a může tam být třeba měsíc a nikdo ho neukradne, dle mého kamaráda je to ani nenapadne, že by ho ukradli, bohužel se může stát, že vám ho ukradne cizinec ze země, kde se krade běžně. Domy se tu nezamykají.
Práce se nebere tak vážně jako u nás, je to pouze prostředek, jak si zajistit obživu a kariérismus nebo workoholismus není tak častý, ale spíše raritou. Můj kamarád dělá v IT firmě, kde panuje velmi přátelská atmosféra a šéf je také spíše spolupracovník a kolega, než nepřístupná autorita. U nás je tenhle americký přístup v IT už poměrně dobře zavedený, ale hodně se dělá na přesčasy a tahání práce domů je velmi běžné. Záleží na tom, kde pracujete, avšak můj kamarád je spíše ojedinělý případ, protože většina nově příchozích musí brát práce, jako čišníci, myči nádobí, nebo uklízeči a teprve časem se asimilovat a najít lepší práci. A kdyby né, tak to také není katastrofa, neboť i popeláři mají v Au skvělý život.
Jídlo je zde dražší než u nás, ale i podprůměrné platy jsou vyšší, a tak si můžete koupit několikanásobek a i s malým platem mít dostatek financí, protože základní potřeby, jako jídlo, pití, oblečení a různé věci zde pořídíte velice snadno. Bydlení je zde drahé, stejně jako v jiných západních státech v Evropě, ale i tak můžete sehnat velmi slušný podnájem.
A co říct závěrem? Snad akorát to, jak Australané tráví svůj volný čas. Lidé zde žijí venku, chodí do restaurací a o víkendu dělají pikniky. Hodně se scházejí a žijí pohromadě, nesedí doma u televize, rádi si povídají a po práci chodí na pivo (ne však za účelem se opít, ale společně poklábosit). Jsou zde velké restrikce proti alkoholu, především proto, že původní obyvatelé Aboriginci jsou známí tím, že nepracují, žijí na podpoře a hodně pijí.
Au žije sportem, tady se surfuje, jezdí na kole, na skatu, běhá, plave, atd. Prostě není čas se nudit, nebo filozofovat nad tím, co je a není špatně. Není asi namístě si Austrálii nějak moc idealizovat, ale na druhou stranu není špatné si sečíst všechna pozitiva a porovnat je s naší situací, kterou prožíváme dnes a denně. Rozhodně mě zaujali jejich mezilidské vztahy, jejich přístup k životu, k práci a obdivuju, že ještě někde existuje místo, které není zkažené honbou za ziskem a majetkem.
U nás tomu tak není a bylo by asi na obsáhlou analýzu, jaké jsou důvody naší všeobecně pochroumané povahy, proč se zde krade, lže a tunelování a podvádění je téměř národní sport? Nelze to pouze donekonečna svádět na komunistickou minulost, protože dnes máme 20 let demokracii a kam jsme se dostali?
Žádné komentáře:
Okomentovat