středa 23. listopadu 2011

Jaká je cesta z krize?

Věčná kritika a očerňování systému mě už trochu unavují, neboť už jen ten fakt, že můžeme tento režim beztrestně kritizovat, svědčí o tom, že v tomto státě ještě existuje svoboda slova. Možná by se dalo polemizovat nad tím, proč bulvární média smějí naprosto bez následků vypouštět lživé pomluvy, na koho chtějí, nebo proč naše největší média (jako Nova, ČT, Prima) ukazují pouze jeden úhel pravdy, který jim předkládají jiná zahraniční média (zejména americká jsou pověstná svojí zaujatostí) a nedávají žádný prostor jiným alternativním a nezávislým médiím. Nicméně alespoň na internetu si můžeme užívat jakousi částečnou svobodu slova (ztratil jsem trochu iluze o absolutní svobodě internetu po kauze Wikileaks a obvinění Assange).

Jaká je cesta z krize? Kdo za to může? Co máme dělat?

Myslím si, že cesta z krize rozhodně není utahování opasků a šetření, ale nadruhou stranu je pravda, že bychom měli přestat zbytečně plýtvat a zatěžovat naše životní prostředí. Rozhodně jedné rodině stačí jedno auto a není důvod k tomu, aby se každý rok kupovala nová televize, nový počítač, jen kvůli tomu, že nemají novu 3D obrazovku, nebo nový exkluzivní design. Lidé by měli uvažovat nad tím, proč zbytečně utrácejí za blbosti, které nepotřebují a naučit se chtít málo a být spokojený s tím, co mám. Nežijeme ve válce (a snad to tak zůstane) a netrpíme hladem, jsme na úrovni vyspělého moderního státu, přesto však lidé nejsou spokojení a máme největší spotřebu alkoholu a vysoký podíl sebevražd a proč tomu tak je? Protože tato konzumní společnost nás neučí nic jiného, než neustále chtít víc a víc, je to nekonečný kruh chtění, který nemá konce a čím více toho vlastníme, tím míň jsme spokojení.
Za tuto krizi můžou především bankéři, politici a mafiánští podnikatelé, neříkám, že všichni, ale určitě na tom mají velký podíl především tito lidé a v neposlední řadě lidé, kteří bez přemýšlení (masírování reklamní kampaní) brali hypotéky jako na běžícím pásu a pak se diví, že jim exekutoři zabavují majetek. Může za to celý ekonomický systém, který je založený na virtuálních penězích a potřebě vytvářet nesplatitelný dluh. Také se do budoucnosti příliš nepočítalo s tím, že neustálý nárůst nových technologií způsobí vysokou nezaměstnanost, která povede k nízké poptávce a nižším ziskům. Problém tohoto systému je, že je založen především na zisku pro jednotlivce, není pro lidi, ale proti nim. Protože jinak by nic jako úrok, exekuce a podobné nesmysly neexistovalo. Musíme stvořit nový systém, který nebude založen na penězích a zisku, ale na spolupráci a pro všeobecné blaho většiny.

Jako cestu z krize vidím zajímavé myšlenky, které nabízí J. Fresco (viz film Zeitgeist), které se samozřejmě musí ještě více propracovat, ale myšlenka ekonomiky založené na zdrojích mi přijde jako dobrý nápad. Jako příklad, jak se dostat z krize a začít úplně novou etapu politiky a ekonomiky, musím jednoznačně uvést případ Islandu. Island byl první zemí, která zkrachovala a vyhlásila bankrot, mnozí o ní mluvili jako o hrůzostrašném příkladu, jak můžeme skončit, pokud neuděláme politiku škrtů. Ale Island se vzpamatoval a zavedl novou ústavu, kde stanovil, že hlavním činitelem nejsou politici, ale občané, dále znárodnil banky a rozhodl, že nezaplatí dluhy, které způsobily privátní banky, do ústavy se také vepsalo, že lidé budou rozhodovat o důležitých zákonech prostřednictvím referenda a Island si pro příště ohlídá investice, které probíhají v tomto státě.
Právě Island, o kterém se v oficiálních médiích příliš nemluví, může sloužit jako dobrý vzor pro budování nové ekonomiky a politiky. Určitě existuje spousta dalších příkladů a řešení, jak této krizi čelit a rozhodně je lepší, hovořit o tom a něco dělat, než jen sedět na zadku a kritizovat, jak jsme na tom špatně.

pátek 18. listopadu 2011

22 let demokracie?

Když se dnes podívám kolem sebe, musím s naprostou jistotou říct, že jsem skutečně zklamaný. Dívám se kolem sebe a vidím apatii nebo dokonce rezignaci na naši politickou a společenskou situaci a často se musím ptát, proč tomu tak je?
Nemíním se pozastavovat nad tím, jak se žilo před Sametovou revolucí, neboť by to z mých úst znělo pateticky a nevěrohodně, vzhledem k mému věku, jsem totiž dítě revoluce. Čím se však chci zabývat, je to, jak vypadá situace nyní.

Věk revolucí
Ve světě se dějí velké změny, Arabské jaro, krach Islandu, Řecka, Itálie, Okupace Wall Street a v celé Evropské unii a Americe se napravují škody, které napáchali ziskuchtiví bankéři, lobbisté a zkorumpovaní politici, v celém světě se protestuje proti vládním škrtům nebo nepohodlným vládcům tyranům. Lidé po celém světě bojují za svou svobodu a práva, na tom by asi nebylo nic tak nového a překvapivého, až na to že se nikdy v minulosti nedělo v tak velkém měřítku, nezbývá mi nic jiného, než to nazvat rodící se celosvětovou revolucí.
Ve světě lidé protestují, nebo dokonce umírají za, svojí věc a co děláme my? Naprosto nic. Lidé zde chodí s hlavou sklopenou a pohledem upřeným do země. Budou škrty, budou nižší platy, nezaměstnanost, placené školství a zdravotnictví, dražší potraviny, tabák i alkohol, vyšší daně, ale nikomu to evidentně nevadí, co bychom přece neudělali pro naše milované privátní banky, mezinárodní korporace a celou EU. Proč bychom měli zvednout svojí línou prdel od nekonečných televizních seriálů a jít někam hájit svoje práva, stejně to nemá cenu, politici jsou zkorumpovaní a ať tam bude levice nebo pravice, stejně je to stejná banda podvodníků. Jenže tato revoluce už není jen o nějaké politice, tato revoluce je o změně systému. Finanční systém, tak jak ho známe, už funí s posledním dechem a je jen otázkou času, kdy se definitivně zhroutí.

Ekonomika nelogiky
Nemyslím si, že by český občan byl hloupý, že by neviděl, jak nesmyslné je zachraňovat ekonomiku tím, že se budeme uskromňovat. Každý podnikatel přece zná heslo, že peníze se musí točit, jenže jak se mají točit, když se bude šetřit, tudíž propouštět, proto bude méně lidí utrácet, proto budou menší zisky firem a opět se bude propouštět, tomu říkám cesta z krize:D
Jak můžeme vůbec zachraňovat ekonomiku tím, že budeme dávat peněžní injekce tomu, kdo tuto krizi zavinil? Dávat peníze bankám, které tvoří peníze na dluh, což je opravdu zajímavé, protože kdyby se splatili všechny dluhy, tak to ani není možné, protože neexistuje tolik peněz jako dluhu, takže se ptám, jak je možné, že jsme stvořili systém, který je naprosto nelogický a slouží akorát několika jednotlivcům, kteří si z něho plní kapsy? Pro nás obyčejné smrtelníky nabízejí akorát dluh, který nikdy nemůžeme splatit.

Konec věku hierarchií
Ale zpátky k mému názoru, že Češi nejsou hloupí, jsou jen neskutečně líní bojovat za svoje práva, příliš si zvykli na západní způsob konzumního života, ale 22 let přejídání a konzumování nesmyslné zábavy by už mohlo stačit. Je čas si uvědomit, že za nás nemůže rozhodovat několik bohatých nebo „mocných“ individuí, věk hierarchií je u konce. Pro případné rýpaly, opravdu nemluvím o komunistické nebo socialistické revoluci, mluvím o úplné změně systému jako celku. Je čas se obrátit k matce přírodě a vrátit jí to, co nám tak beztrestně poskytla.
Je čas změnit způsob myšlení a změnit celou společnost.