Jak nebýt otrokem systému

Tento finančně – korporativní, konzumně - kapitalistický systém má na svoje občany různé páky, v podobě úroků, vysokých cen konzumního zboží, byrokracii, nekvalitní rychlo-spotřební výrobky, atd. Ovšem tyto znevýhodňující faktory může používat pouze tehdy, když budete hrát tu jejich hru (obchodník – konzument), protože jako obchodník se budete snažit co nejvíc vydělat na úkor reálné spokojenosti zákazníka, zatímco když budete v roli konzumenta, musíte se hodně ohánět a vydělávat hodně peněz pro vaše uspokojení. Je to neustálý koloběh, kdy vám připadá, že toho máte pořád málo a chtělo by to něco víc, jen poslední věc a pak budete šťastní. Avšak opak je pravdou a jediný způsob, jak z toho bludného kruhu ven, je nehrát tuto zpropadenou hru.

Jedním z významných faktorů ovlivňujících naše rozhodování je naprosto převrácený žebříček hodnot. Místo toho abychom se věnovali našim rodinám, přátelům a přírodě, tak trávíme hodiny času nakupováním módy a v salonech krásy, chováme se jako egoistické děti, které by si nejraději pořád užívaly a nechtěly uklízet bordel, který po nich zůstal. Úplně jsme přestali vnímat rozdíl mezi chtěním a potřebami. Potřeba je spojená s našimi psychicko-fyzickými nedostatky, mezi ně patří např. hlad, žízeň, přístřeší, smysluplná práce, relaxace a hravá zábava, zatímco chtění je potřeba, kterou reálně nepociťujeme a je vyvolána uměle (např. reklamou, celebritou, okolím), toto chtění je něco nadbytečného a v extrémním měřítku se stává nebezpečnou drogou, mezi chtění můžeme zařadit např. hromadění majetku, peníze, alkohol, drogy, nakupování, promiskuita, atd.

Je jasné, že pokud rozpoznáme rozdíly a uvědomíme si, že reálně toho příliš nepotřebujeme, neboť ty opravdové hodnoty a potřeby jsou finančně zadarmo, to že jim musíme věnovat nějaké úsilí, to už je věc jiná, ale jde o to, že pokud se naučíme dobrovolné skromnosti, tak potom již nejsme otroky finančně – konzumního systému.

Zde je krátký seznam, co konkrétního může udělat každý z nás, aby nebyl otrokem. Jsou to věci, které mě jen tak pro příklad napadly, zajímalo by mě, jaké další byste vymysleli?

-          rozlišit chtění od potřeby

-          nebrat hypotéky, leasing, atd.

-          dobrovolná skromnost ve vztahu k věcem

-          kupovat dražší, ale kvalitnější výrobky s dlouhou životností

-          investice kapitálu do pozemku (sad, louka, kousek lesa)

-          pasivní dům z přírodních okolních materiálů

-          používat open-source programy

-          e-book reader a e-knihy místo neekologickému hromadění papírových knih na jedno přečtení

-          méně masa, více ovoce a zeleniny (lokální)

-          venkovní posilovna, sporty v přírodě

-          lokální cestování (kolo) pro podporu místního trhu

-          více činností a her v přírodě X virtuálním hrám a internetu

-         zaměstnání v neziskových nebo v menších soukromých firmách X neekologickým korporacím a ziskuchtivým bezohledným firmám

-          šíření svobodných informací a alternativních možností

-          jedení a pití do polosyta, šetření energií na reálnou potřebu X přejídaní, alkoholismu a plýtvání

-          výměnný obchod, aukro, sekond-hand

-          kulturní zábava X konzumním rychlokvaškám

-          pěstování vlastní ovoce a zeleniny (pozemek, balkon, atd.)

-          návrat k přírodě a duchovnímu životu (meditace)

-          rodinný život X kariérismu a egoismu

-          založení vesnických komunit – návrat k sousedské kooperaci a tradičním vesnickým vztahům

-          vzdělávání + alternativní škola různých pohledů a informací

-          výuka více komplexní X americkým kvaziškolám

-          nové nápady a vynálezy jako open-source X ziskuchtivým patentům

-          fairtrade obchod a lokální biochov