Někdo si vzpomene na píseň od kapely Lucie, ale když si reálně rozebereme jednotlivé podobnosti mezi dnešní dobou a středověkem, zjistíme, že moderní technologie a nové vynálezy, ještě neznamenají konec éry jménem středověk.
Nerovnost
Tak jako ve středověku, i dnes máme společnost rozdělenou na několik vrstev, které se propastně liší. Střední třída je něco jako dříve měšťanstvo, je to třída, která je nejpočetnější, obsahuje nejvíc pracujících, tudíž je to největší plátce daní a chlebodárce státu. Politici, bohatí podnikatelé a prezident jako hlava státu, to je velmi patrná obdoba tehdejší šlechty, knížat, rytířů a krále. Poslední třídou je chudina, která se prakticky nezměnila, jediný rozdíl je v tom, že ve středověkém státě byli žebráci pouze chromí veteráni z války, staří nemohoucí lidé nebo sirotci, zatímco v dnešní době to jsou lidé, kteří mohou a chtějí pracovat, ale nemohou, protože je zasáhla strukturální krize, nebo byli vytlačení moderní technologií, levnější pracovní silou či šetřením výdajů konkrétní firmy.
Podle organizace OECD se nerovnost mezi chudými a bohatými, která byla dříve viditelná např. v USA, už dostává i do zemí jako Švédsko, Německo, Norsko, které byly dříve považovány za velmi sociálně štědré, situace je taková, že horních deset procent zaměstnanců už vydělává 14krát více než deset procent společnosti na dně a nejnižší příjmy navíc dlouhodobě stagnují.[1]
Stále přetrvává nerovnost mezi muži a ženami, kdy ženy se stejným věkem, vzděláním, kvalifikací, berou na stejné pozici nižší platy. „Ženy v Česku vydělávají v průměru o 23,6 procenta méně než muži, zatímco průměr EU představuje 17,4 procenta.“[2]
Středověká společnost uznávala ženu pouze jako rodičku dětí, ale zřejmé, že i dnes najdeme velké rozdíly v nerovnosti mezi pohlavími a nemusíme chodit daleko, abychom se dostali do dob, kdy byla žena za nevěru ukamenována, stačí navštívit některý z mnoha muslimských států.
Nerovnost však najdeme i v dalších oblastech, které by se středověku nezamlouvaly, jmenujme jen např. odlišné názory na práva a fungování státu, homosexualita, satanisté, neoficiální věda a další.
Náboženství
V naší zemi to příliš spatřováno není, protože jak je známo, tak Češi byli často v područí jiného většího státu a nechtělo se jim uznávat stejného náboženství, a tak brzo muselo přijít husitství, později protestanství a nakonec komunismus, který zahubil víru v boha (až na výjimky) zcela úplně.
Jiná situace však panuje v zemích jako Itálie, Polsko, Španělsko, Irsko a zejména Spojené státy americké. V USA je náboženství všudypřítomné, přísahá se na bibli svatou, v projevech politiků zaznívá, Bůh žehnej Americe, přísahá se na Všemohoucího, v neděli rodiny chodí do kostela a vojáci zabíjejí ve jménu Krista americké nepřátele. Nechci generalizovat, Amerika je obrovská země plná všemožných extrémů, ale pokud se podíváme na bílou nebo černošskou střední i chudou třídu, povětšinou to budou právě věřící. Najde se zde také mnoho radikálních křesťanů, kteří v kostelech nebo dokonce na letních táborech dětem již od útlého věku vymývají mozek, tito naočkovaní radikálové pak dobrovolně vstupují do armády, aby mohli zabíjet například Araby, kteří jsou vesměs podáváni jako krvelační, barbarští teroristé, kteří se rodí k jedinému účelu, aby zničili Ameriku.
Přijde mi, že tento fanatismus, kdy se zabíjí ve jménu nějakého boha je více než podobný se středověkou mentalitou, zabij nebo budeš zabit. Opravdu jsem si bláhově myslel, že tento způsob myšlení máme už stovky let za sebou, ale opak je pravdou a v době systémových krizí zoufalé ovečky se ptají svých pastýřů na původce jejich strastí a nesnází. Ano je to tak, že chudoba s fanatismem jdou ruku v ruce a jediný, kdo z toho má užitek, je boháč, který vydělává na prodeji zbraní, ropy, techniky, atd. Tento boháč by mohl stejně tak být nějaký vychytralý šlechtic či panovník z templářských lóží.
Informace
V době středověku hlásala světonázor církev a jejím vykonavatelem byl panovník se svým vojskem nebo inkvizice se svými pseudosoudy. Jak jsme na tom dnes? Řekl bych, že velmi podobně, akorát že dnes hlásá světonázor věda, jejím vykonavatelem jsou média a tajné služby, které slouží vládě. Možná to na první pohled nevypadá příliš podobně, jenže kdo dnes může dokázat pravdivost svých tvrzení (či bádání)? No pouze ten, kdo má své vlastní peníze nebo je podporován vládou, takže nelze jen přijít a říct svůj názor, protože renomovaní a penězi podporovaní vědci to shodí ze stolu a vůbec se s vámi nebudou bavit, pokud to odporuje jejich zavedenému názoru. Stejné je to s médii, pravdu si upravují podle svých potřeb, zisku a zejména podle svého chlebodárce (tj. vláda nebo soukromý subjekt), není příliš možné jim odporovat, protože vás můžou znevěrohodnit, zkreslit, vytrhnout z kontextu, můžou z vás dokonce udělat zločince nebo blázna, jak se jim to hodí, to je vskutku novodobá sofistikovaná inkvizice. Tajné služby jsou jako středověcí špiclové a špióni, kteří sledují své občany (poddané), shromažďují případný kompromitující materiál a hlídají jakékoliv pokusy o převrat, nebo revoluci.
Někdo by mohl namítnout, ale dnes máme přece internet a mnohem více informací ne? Ano i ne. Máme sice nějaké alternativní informace, které seženeme na internetu, ale to není vůbec nic nového, dříve také existovala obdoba těchto informací v podobě šeptandy, kdy jedna osoba získala nějaké informace a šířila je dál pomocí dalších zasvěcených osob. Dnes jsme natolik zahlceni informacemi, reklamami, bulvárem, šoubyznysem, spamy, názory, že jsme doslova přeinformováni a relativně se stáváme mnohem lépe manipulovatelní. Máme spoustu informací, ale získat nějaké opravdu relevantní, pravdivé a důležité je úkol stejně zoufalý jako v době středověku.
Podobná situace je i s knihami. Máme milióny knih, ale najít nějaké, které odhalují důležité informace, existenční pravdy nebo životně důležité návody, to je úkol velmi obtížný mezi těmi všemi autory všemožných i nemožných žánrů, skoro nadlidský. I ve středověku existovaly rozsáhlé knihovny, které byly dokonce větší a informačně hodnotnější, než ty dnešní, ale přístup k nim měli pouze vyvolení jedinci, stejně jako dnes.
Velká říše
My se dnes vracíme do období velkých starověkých a středověkých říší, kdy ještě neexistovaly národní státy, tak jak je známe nyní, období říší jako byla římská, byzantská, franská, osmanská, germánská, atd.
Budujeme velkou evropskou říši, aniž bychom si uvědomovali, že čím větší říše, tím méně svobody, větší rozdíly mezi sociálními vrstvami a větší pravděpodobnost válečného konfliktu. Jistě si z hodin dějepisu vzpomeneme, jak tyto říše fungovaly nejen pomocí armád vojáků, ale především otroků nebo později nevolníků, také rozpomeneme na to, jak tyto říše získávaly nové zdroje pro svůj chod a obživu pomocí válek a výpadů na jiné státy, jak ve jménu jediné vlády, jediného panovníka či boha rozhodovaly o osudech miliónů lidí, v neposlední řadě se nám vybaví, jak tyto říše skončily, často už naprosto zkažené, rozhádané, jako onen pověstný Babylon. Toto opravdu chceme? Ono se říká, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, jak je tedy možné, že znovu budujeme něco, co se nám rozpadlo během pár desítek let pod rukama a vzpamatovávali jsme se z toho stovky let, než jsme se vzmohli na založení samostatných demokratických států.
Středověk neskončil, jen občas trochu zazářili osvícené osoby, které měnily dobu, jenže středověk se nám stále vracel, aby nám ukázal, že právo na svobodu mají jen privilegovaní jedinci, že chce mít velkou říši a armádu otroků, která bude poslouchat, že nestojí o jiné názory a nejlepším způsobem, jak umlčet masu, je ovládat jí všemi způsoby již od raného věku. Aby jeho agenty byli učitelé, kazatelé, politici, novináři, vědci a všichni lidé, kteří prošli stejným procesem raného vymazání mozku a naprogramování na relativně spokojeného otroka.
Závěrem chci napsat jednu matrixovskou větu, která mi utkvěla v hlavě: „Taky se vám zdává, že voláte a nikdo to nezvedá?“
Je to jen na nás, jakou pilulku si vezmeme.
[1] http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-nerovnost-lidi-a-nerovnost-prijmu-fc5-/p_zahranici.asp?c=A110624_110041_p_zahranici_wag
[2] http://www.penize.cz/duchody-a-davky/55214-aw-zeny-v-cr-vydelavaji-prumerne-o-ctvrtinu-mene-nez-muzi
Žádné komentáře:
Okomentovat