čtvrtek 3. února 2011

Na zamyšlení

Už delší dobu jsem si myslel, že jsem se svým životem spokojený, snad jsem měl i docela štěstí, že jsem se narodil právě do této doby. Můj život je plný radosti, mám úplnou svobodu, můžu říkat, co chci, můžu dělat, co chci. Jsem se sebou spokojený, tak proč bych si dělal vrásky na čele z toho, že ve stejnou chvíli, kdy rozjímám o svém životě, na jiném místě padají bomby z nebe?

2 komentáře:

  1. aby člověk,který žije na místě dopadů těch bomb si mohl říkat totéž jakou radost ze života má..velmi divná myšlenka...chpu že podle Nietzeho jest žádná pravda nepravdou se stává ele todhe je odporující se oximorón Daniel ďuriš

    OdpovědětVymazat
  2. většinou se staráme jen sami o sebe, v našem prosperujícím se světě bomby nepadají, cizí problémy házíme za hlavu. Samozřejmě že ten na místě padajících bomb není šťastný, to by musel být nějaký sadomasochista...chtěl jsem tím poukázat na lhostejnost a flegmatičnost naší společnosti ke světovým problémům..

    OdpovědětVymazat